Zásah na poslední chvíli. Tak by se také dala označit dlouhá, nákladná a komplikovaná rekonstrukce nejvýznamnější funkcionalistické památky v zemi. Prakticky dnešním dnem ukončené rekonstrukci totiž předcházela soudní jednání, a mezi tím stavba kvůli prasklé a prosakující kanalizaci trpěla stále víc a víc. To však už je minulost.

„Každý, kdo teď přijde do Brna, může říct, že viděl tu největší a nejkrásnější funkcionalistickou památku na celém světě,“ zahájil slavnostní otevření vily Tugendhat primátor Brna Roman Onderka.

Cena za delší z okruhů prohlídky zrekonstruované vily činí 350 korun, kratší pak 300 korun.

Zatím se však nepodařilo město přesvědčit, aby byl do vily navrácen původní nábytek. Podle Onderky je to zejména kvůli vysoké ceně jednotlivých kusů, která může dosahovat až půl miliónu korun.

Na otevření nechyběly sestry Tugendhatovy

Slavnostního otevření vily se zúčastnily i sestry původních majitelů funkcionalistické památky, Ruth Guggenherim-Tugendhatová a Daniela Hammer-Tugendhatová.

„Každému, kdo se po vile rozhlédne, musí být jasné, proč byli rodiče na tento dům tak pyšní,“ uvedla starší ze sester Ruth. „Jediné, co mi teď dělá starosti je, aby se do vily navrátil život. Bylo to místo plné květin a knih, rodina tu žila s dětmi a měla časté návštěvy. Byla bych ráda, kdyby se prostory vily nadále využívaly například k veřejnému předčítání nebo setkání architektů.“

Daniela Hammer-Tugendhatová, která dnes žije ve Švýcarsku, vzpomínala na svůj první návrat do vily. „Přišla jsem k onyxové stěně, pohladila ji a řekla, to jsem netušila, že tě ještě někdy uvidím.“

 

Vila Tugendhat se objevuje ve všech světových učebnicích architektury, patří k základním dílům světové architektonické moderny. Architekt ji vytvořil na objednávku manželů Grety a Fritze Tugendhatových, pocházejících z německých židovských rodin textilních průmyslníků. Nastěhovali se v prosinci 1930, dva roky po zahájení stavby. Domu, který přišel ve své době na výjimečnou částku pět miliónů korun, si jeho majitelé dlouho neužili. V roce 1938 emigrovali před nacisty doŠvýcarska a následně do Venezuely.

Na rekonstrukci dohlížel Mezinárodní poradní sbor expertů, předsedou je Ivo Hammer, čestnou předsedkyní Daniela Hammer-Tugendhat. Smyslem a cílem rekonstrukce bylo zachování a konzervace originální stavební substance a dispozice včetně nejrůznějších detailů, materiálů a systémů.

Obnovený interiér by se tedy měl co nejvíce podobat originálu. Nová jsou i velkoplošná zasouvací okna od belgického výrobce. Památkáři striktně požadovali například původní podobu vypínačů. Pomohly jim fotografie Fritze Tugendhata, který dokumentoval značnou část celého domu i zahrady. Po dobu rekonstrukce stavbaři objevovali nejrůznější zajímavosti i unikáty.

Třeba hovězí chlupy v izolačních deskách nebo zbytky vzácného Sorelova cementu. Jindy se pod vybouranou příčkou objevil pás původních dlaždic. Rozruch vzbudilo objevení půlkruhové stěny z makassarského ebenu v menze Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Z vily ji odvezli nacisté.

Zprovoznili původní kotle 

K nejnáročnějším pracím patřila obnova kotelny. V listopadu 2011 se podařilo zprovoznit oba původní kotle značky Strobell na koks, původní rozvody, měřidlo a speciální výtah na popel. Nově se již topí párou. Teplo tak urychlilo zasychání nátěrů a omítek.

Německá firma Deutsche Linoleum Werke vyrobila pro Tugendhat speciální bílé linoleum imitující to původní. Je stejně choulostivé nejen na úklid, ale především na ostré boty. Proto se dámy ve vysokých ostrých podpatcích budou muset přezouvat. Rekonstrukci prodělala rovněž rozlehlá zahrada, byly pokáceny nepůvodní dřeviny a vysázeny nové.

Veřejnosti bude vila přístupná až od úterý 6. března, vstupné bude 350 korun. Objednat se lze elektronicky na adresewww.tugendhat.eu.

Samostatnou kapitolu tvoří časový úsek vily po odchodu Tugendhatových. Obsadilo ji gestapo a patrně v roce 1942 byla pronajata Walteru Messerschmidtovi, řediteli Klöcknerwerke v Brně. Do vily umístil také svoji kancelář. Co neodnesli z mobiliáře Němci, rozkradli jiní zlodějíčci. Dílo zkázy dokonal v dubnu 1945 jezdecký oddíl Rudé armády. Ani poválečná doba vile nepřála.

Do roku 1950 v ní sídlila soukromá taneční škola, pak přešla do majetku státu. V letech 1950-1979 ve vile probíhal rehabilitační tělocvik pro děti. O Tugendhat jako památce moderní architektury se začalo více mluvit až v 60. letech, do Státního seznamu kulturních památek byla vila zapsána 6. prosince 1969. Od roku 1980 je v majetku města Brna. A od 1. července 1994 zpřístupnilo Muzeum města Brna vilu Tugendhat jako památník moderní architektury.

Sloužila také k reprezentaci. Osmého června 1992 tam premiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar připravili dohodu o rozdělení Československé federace. Podepsána byla tamtéž 26. srpna a o rok později ve vile jednali experti o dělení federálního majetku.

Slavnostního otevření ve 13 hodin se měl rovněž zúčastnit prezident Václav Klaus. Dvoudenní návštěvu ale zrušil kvůli studentským protestům. [celá zpráva]

Jan Trojan, Veronika Pořízková, Právo

Originální článek naleznete ZDE