Brněnská vila Tugendhat, zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO jako jediná stavba moderní architektury v Česku, se opět otevírá veřejnosti. Budova proslulá proskleným hlavním obytným prostorem se zimní zahradou, prošla náročnou rekonstrukcí, která ji vrátila do původního stavu ze začátku 30. let minulého století.

Stavaři se při rekonstrukci nevyhnuli množství překvapení. Nečekané byly nálezy xylolitových podlah ve druhém a třetím patře nebo znovuobjevení původní vany, jež se po sedmdesáti letech našla v nedalekém domě.

Obnovu jedné z nejvýznamnějších staveb 20. století ale od počátku provázely dohady architektů a průtahy.

Již v roce 2004 vyhrálo výběrové řízení na zhotovení plánu rekonstrukce sdružení Omnia. To se nelíbilo poražené skupině architektů pod vedením Jana Sapáka, která se proti verdiktu odvolala a následně dala výběrové řízení k soudu.

V dubnu 2008 Nejvyšší správní soud předal spor zpět antimonopolnímu úřadu, který tak měl změnit svůj dřívější verdikt, že byl průběh tendru v pořádku. V té době již byl stav památky kritický. Vila měla špatnou statiku a zatékalo do ní.
Průřez obytným podlažím vily Tugendhat

Kromě sporu architektů brzdily rekonstrukci také výhrady památkářů, kteří průběh rekonstrukce sledovali. Památkový ústav nesouhlasil například s navrhovaným způsobem opravy podloží domu. V roce 2007 se tak projekt musel přepracovat.
Podepsáno, opravu chráněné památky získal Unistav

Obnova začala po několikaletém zpoždění v roce 2010. Z tahanice architektů nakonec vyšlo vítězně sdružení Omnia. Výběrové řízení na zhotovení projektu vyhrála firma Unistav a rekonstrukce za 165 milionů korun se tak ke dni 25. ledna 2010, kdy byla podepsána smlouva s Unistavem, považovala za zahájenou.

Práce na obnově funkcionalistické vily z konce 20. let minulého století byly komplikované. Každý stavební postup pečlivě kontrolovala speciální komise z památkářů i restaurátorů a všechny práce musely být prováděny pomocí původních technologií.
Vše jako v minulém století

Sídlo rodiny Tugendhatů od slavného architekta Ludwiga Miese van der Rohe se postupně dočkalo rekonstrukce základů, nových inženýrských sítí, opravy vadné střechy a celkové obnovy interiéru.

Všechny prvky, jež byly znehodnoceny necitlivou rekonstrukcí z 80. let nebo rozkradeny nacisty za druhé světové války, byly postupně navráceny do původního stavu. Obnovena tak byla například i zasouvací velkoformátová okna hlavního obývacího prostoru, která byla dovezena až z Belgie.

Do jídelny se vrátila i vzácná půlkruhová stěna z makasarského ebenu, kterou z vily odvezli nacisté. Po letech byla nalezena v menze brněnské právnické fakulty, kde sloužila jako obklad stěny.

Přes obtíže, jež rekonstrukci brněnské památky potkaly, dodržel Unistav termín předání stavby. Po více než dvouleté přestávce se tak veřejnosti opět otevře jedna z nejvýznamnějších staveb moderní architektury na světě.

ZDROJ: life.ihned.cz